Obecné informace
Disketa (floppy disk neboli pružný disk) je označení pro datové médium, které slouží k ukládání a přenášení dat. Její největší výhodou a důvodem velkého rozšíření byla nízká výrobní cena jak u disket, tak i u disketových mechanik, sloužících pro jejich čtení a zápis. V prvním desetiletí 21. století byly kvůli malé rychlosti, nízké kapacity a krátké životnosti, vytlačovány jinými médii. Pojmenování floppy disk (pružný disk) vzniklo díky vlastnostem prvních disket, které se daly do jisté míry ohýbat, aniž by ztratily své záznamové vlastnosti. Proto opakem diskety je pevný disk, klasické úložiště v osobním počítači.
Důvod úpadku
Od poloviny 90. let 20. století se začaly objevovat i velkokapacitní
diskety, které využívaly různé technologie. Ale kvůli drahým mechanikám a prudkému snížení kvality se začalo přestupovat na lepší CD a později i USB. Po roku 2002 začalo čím dál tím více výrobců nahrazovat disketovou mechaniku CD-ROM, a tak disketová mechanika přestávala být běžným vybavením počítačů.
Využití v 21. století
Diskety se v 21. století používají pro nouzové bootování v zastaralých systémech, které nepodporují jiná bootovatelná média a pro aktualizace BIOS. Používají se také v hudebním průmyslu, kde se stále používá vybavení, které vyžadují použití disket (např. syntetizátory, ovládací panely světel). Symbol disket se také používá v uživatelském rozhraní jako odkaz na ukládání souborů (například Word 2016).
Popis diskety
Disketa se skládá z plastového obalu a vnitřního nosiče s magnetickou vrstvou. Uvnitř plastového obalu je výstelka, která chrání magnetickou vrstvu před poškrábáním. Data se ukládají do tzv. sektorů, které tvoří kruhové stopy. Seznam datových souborů a jim přiřazených sektorů je v tzv. alokační tabulce. V případě fyzické poruchy sektoru je možno v alokační tabulce označit sektor jako vadný, čímž se sníží celková kapacita, ale ostatní sektory budou stále funkční.
Zde můžeme vidět velikost jedné informace zapsané na disketě.